Zde se dozvíte mnohé nejen z elektrotechniky, ale i z dějin a současnosti letecké techniky i dějin světa, též rady a triky, jak pořídit dobré fotografie.
Pozor, vyhledávač pracuje především na soubory uložené mezi lety 2008 a 2012, nové soubory nahrané od 1.1. do 1.7. 2013 z 99,5% nesnímá!!!, novější soubory nejsou problém.
Suchoj Su-11 (kód NATO Fishpot-C) byl sovětský proudový stíhací letoun pro protivzdušnou obranu. Jednalo se prakticky o modernizaci stroje Suchoj Su-9, který v sovětském letectvu sloužil od poloviny 50. let. Prototyp Su-11 zvaný T-47-8 poprvé vzlétl 25. prosince 1958. Letoun byl upravován, první stroje byly dokončeny roku 1962 a o dvě léta později byly zařazeny do služby. Sériově byly vyráběny Su-11 Fishpot-C - bojová a Su-11U Maiden - dvojmístná verze cvičná.

 

Suchoj Su-15 (v kódu NATO Flagon) byl sovětský dvoumotorový stíhací letoun z poloviny 60. let 20. století. Jeho první prototyp vzlétl 30. května 1962. Do výzbroje sovětského letectva byl zařazen roku 1967, kde nahrazoval typy Su-9 a Su-11. V průběhu doby byl letoun postupně modernizován, byly produkovány různé verze.

Suchoj Su-27 je v základní verzi dvoumotorový, jednomístný, přepadový stíhací letoun 4. generace určený k boji proti vzdušným cílům ve velkých, středních, malých, přízemních výškách a to ve dne i v noci za každého počasí. Díky svému značnému doletu může sloužit také jako hlídkový a doprovodný letoun.

Obsah

Suchoj Su-27 

Suchoj Su-30 (kód NATO Flanker) je ruský víceúčelový bitevní letoun. Jedná se o další vývoj typu Su-27 s cílem vyrobit víceúčelový letoun, schopný na rozdíl od Su-27 i plnohodnotné role stíhacího bombardéru. Prototyp letounu vzlétl poprvé 31. prosince 1989. K ruským jednotkám se dostal v roce 1992. Letoun Su-30 je v podstatě modifikace cvičného dvousedadlového letadla Su-27UB. Jedná se o stroj létající na delší mise. Oproti stroji Suchoj Su-27 jsou použity nové materiály a technologie, Su-30 má dvojnásobný dolet, vyšší účinnost a oproti typu Su-27 zlepšrnou manévrovatelnost použitím canardů a u verze MKI i vektorováním tahu.

Obsah

Su-30 v indických službách

Suchoj Su-32FN je ruský útočný a průzkumný letoun pro činnost nad mořem. Vychází z modelu Su-27IB, který byl vyvinut roku 1990. Vývoj tohoto typu postupně pokračoval a vznikly tak stroje Su-34 a Su-32FN - ten poprvé vzlétl 28. prosince 1994. Letoun má vynikající výkon, dlouhý dolet a dobrou manévrovatelnost. SU-32FN může být vybaven i přístroji a systémy západní výroby.

Suchoj Su-32

Suchoj Su-33 je palubní ruský stíhací bombardér pro ruskou letadlovou loď. Odvíjí se od letounu Suchoj Su-27K, konstrukce je stavěna právě k použití na letadlových lodích. Kromě klasické výzbroje může nést Su-33 protilodní rakety typu Moskito a rakety typu Kh-31. Letoun má velice podobné parametry jako Su-27, od tohoto stroje se liší zejména „kachními křídly“ před hlavní nosnou plochou, přistávacím hákem a zkrácenou zadní plochou. Oproti některým konkurečním strojům dokáže ihned po startu stoupat z přistávací plochy bez použití katapultu.

Suchoj Su-33

Suchoj Su-34 je ruský dvoumístný útočný letoun a taktický bombardér, který je odvozený od typu Suchoj Su-27UB, který byl vyvinut již roku 1990. První prototyp stroje vzlétl 18. prosince 1993. Letoun je odlišný od klasického Suchoje Su-27, má širší plochou příď, kabinu pro dva letce, kteří sedí vedle sebe. V nosu stroje je umístěn radar pro sledování terénu, který řídí přízemní let (kopírování terénu). Letoun byl koncipován pro protizemní útoky, jako náhrada za Suchoj Su-24, s možností vedení vzušného boje. Je vybaven zařízením pro tankování za letu.

Plná sériová výroba Su-34 byla podle vyjádření představitelů konstrukční kanceláře Suchoj zahájena v sibiřských závodech NAPO 9. ledna 2008.[1]

Suchoj Su-34

Suchoj Su-35 je ruský víceúčelový bojový letoun, který je výraznou modernizací stroje Suchoj Su-27. Na počátku vývoje nesl název Su-27M, ovšem postupem času došlo k mnoha významným změnám motorů, radaru, zbraňových systémů i navigace, takže dostal název Su-35. První prototyp letounu Su-35 vzlétl 28. června 1988. Do služby v ruském vojenském letectvu byl nasazen roku 1995. K jeho vybavení patří i radar na zádi, který slouží ke sledování cílů za letadlem, a dozadu otočená raketa R-73 určená k jejich sestřelování.

Suchoj Su-47 Berkut (Orel zlatý) je ruský experimentální stíhací letoun páté generace s negativní geometrií křídel, vektorováním tahu motorů a některými prvky „neviditelné“ technologie stealth. V době svého vývoje byl označován jako S-32 nebo S-37. Jeho konstrukce vychází z řady strojů Suchoj Su-27 a využívá řadu moderních prvků. Su-47 má moderní radar, který je schopen zjistit protivníka na vzdálenost několika set kilometrů a supermoderní výzbroj, která umožňuje vedení boje na velké vzdálenosti. K přednostem letounu patří vynikající manévrovací možnosti, které umožňují vyhnout se naváděným raketám.


Suchoj Su-47

Suchoj Su-9 (v kódu NATO Fishpot) byl sovětský proudový stíhací letoun pro protivzdušnou obranu z druhé poloviny 50. let 20. století. První prototyp T-405 vzlétl 26. května 1956. Kromě základní verze byla vyráběna ještě verze cvičná, která dostala označení Su-9U (v kódu NATO Maiden, vyrobeno asi 50 kusů).

Jednalo se o jednomotorový, jednomístný, nadzvukový, celokovový stíhací středoplošník s deltakřídlem o šípovitosti 53° pro činnost za každého počasí. Pod křídlem byly čtyři závěsníky APU-7 pro protiletadlové řízené střely K-5/RS-2US (AA-1 Alkali) (respektive RS-2U u prvních strojů) s pasivním radiolokačním naváděním. Ozáření cíle zajišťoval radar RP-9 Safir (CD-30) (případně RP-9U (CD-30T))[1] umístěný v přídi. Na dvou trupových závěsnících mohly být neseny přídavné palivové nádrže. Doktrína leteckeho boje té doby považovala kanonovou výzbroj za zbytečnou a zastaralou a proto rakety tvořily jedinou výzbroj tohoto letounu.

Suchoj Su-9

Suchoj T-4 „Sotka“ byl prototyp sovětského letounu, speciálně určeného k boji proti letadlovým lodím. Vývoj probíhal na přelomu 60. a 70. let 20. století. Stroj měl dosahovat rychlostí řádu M=3, předpokládala se výzbroj tvořená dvojicí protilodních střel dalekého dosahu s konvenční nebo jadernou hlavicí. Letoun zůstal pouze ve stadiu prototypu. V literatuře je také někdy označován jako „Izdělie 100“

Obsah

 

Adobe reader 9.4 porteble.jpg
Převod skenů do editovatelného textu.pdf  208.3kB
Sken, tištěnou předlohu či vyfotografovaný text převedu do formátů doc, docx, rtf, html, či txt. Text dokážu převést i ze zabezpečených souborů pdf. bližší info na kontaktech v inzerátu.

Líbí se vám tyto stránky?

Ano (3592 | 24%)
Ne (3837 | 26%)
líbí se mi obsah (1927 | 13%)
líbí se mi grafika (1967 | 13%)

Našli jste zde co jste hledali??

Ano, vše (1679 | 20%)
Ano, z větší části (1691 | 20%)
Ano, z měnší části (1706 | 20%)
Ne, to co jsem hledal(a) (1693 | 20%)

Která rubrika se Vám líbila nejvíce?

Dějepis (2910 | 6%)
Letecká technika (2862 | 6%)
logitronik (2835 | 6%)
Ledkovky (2866 | 6%)
Anna Franková (2808 | 5%)
schematické značky (2865 | 6%)
číselné systémy (2817 | 5%)
jednotky soustavy SI (2898 | 6%)
vývoj počítačů (2746 | 5%)
integrované obvody (2832 | 5%)
schemata (2914 | 6%)
Psychologie (1614 | 3%)
Pedagogika ( | 0%)
Knihovnička ( | 0%)
PC Software ( | 0%)

Jaký typ fotoaparátu preferujety

Digitální zrcadlovku (1695 | 20%)
Digitální Ultrazoom (1663 | 20%)
Digitální kompakt (1676 | 20%)

Jaký webový prohlížeč užíváte??

Internet Explorer 9 (1708 | 13%)
Internet Explorer 8 (1723 | 13%)
Internet Explorer 7 (1679 | 12%)
Google Chrom (1720 | 13%)
Mozila Firefox (1710 | 13%)
Opera (1698 | 12%)
Jiný (1701 | 12%)
Internet Expolrer 10 (1592 | 12%)

Jaký je Váš oblíbený Cad sofrware??

Eagle (1704 | 10%)
MultiSIM (1684 | 10%)
Google skatch (1709 | 10%)
jiný (1693 | 10%)
Děkuji za návštěvu a doufám, že nalezené informace byli dostatečné Váší potřebě.
V případě potíží mě kontaktujte na e-mail: petrasek.jan@windowslive.com .
administrátor Petrásek Jan
přístup: http://www.webgarden.cz/index.php?action=logoutuser
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one